Zdění prvního podlaží

Prvně chlapi napenetrovali desku v místech, kde budou příčky a nosné zdi. Následně provedli natažení asfaltových pasů Glastek 40 mineral special. Jak pařilo sluníčko, tak se to úplně nepovedlo a někde slezl posyp. Opravu provedli následně záplatami nařezaných z pasů.

Pak konečně přijely dva kamiony cihel. Na složení jsem objednal manitou, který to složil za necelou hodinu. Cihly jsem objednal od Zapf Kalksandstein. Překvapení bylo, že nosné cihly byli růžové, půlky od firmy Heidelberger a překlady od firmy Xella. Po kontaktování výrobce jsem dostal odpověď, že růžové cihly jsou dle použitého písku. Cihly prý můžou být i šedé, nažloutlé a bílé. Půlky jsou od Heiderberger, protože Zapf od nich odkoupil pár továren, tak ještě dospotřebovávají zbylé potisky, co zůstaly po odkupu továrny. A překlady Xella jsou opravdu vyráběny externě. V rámci cihel jsem dostal zapůjčený i saně na lepidlo.

Následující den nás přijel proškolit pan Svoboda z firmy Kalksandstein ohledně zdění z tohoto materiálu (na co si dát pozor a jak si lze ušetřit práci). Školení bylo zajímavé. Upřesnil nějaké věci např. jak správně zdít. A pak i další zajímavé věci ohledně VPC. Například, že je zbytečné VPC penetrovat, dávat perlinku. Perlinku u VPC umisťovat jen ve spojích s jiným materiálem a do tupých rohů. A určitě nedoporučuje dávat cementové omítky na VPC, že to zničí skvělou vlastnost VPC regulovat vlhkost.

Začalo se tedy konečně zdít. Prvně se vyřízl do ytongu statik ( šíře 200mm) výřez, tak aby VPC už leželo na ytongu o šířce 175mm. Ytong se zespoda natřel asfaltovým lakem a založil na maltě M10.

Další den už se zdilo zvápenopískových cihel na tenkovrstvou maltu, kterou výrobce dodává k cihlám. Zdilo se na tupo provázáním rohů přes nerezové kotvy. Za první den se povedlo udělat 5 šárů. Za 5 dní byli vyzděny všechny nosné zdi. Velmi mě překvapilo, jak to šlo rychle.

Základová deska

S očekáváním stavební ohlášky jsem poptával firmy na hrubou stavbu. Většina mě odkazovala na začátek stavby další rok nebo nabízela nesmyslně vysokou cenu. Už jsem vážně uvažoval, že tu desku nějak zbouchám. Měl jsem totiž většinu zboží poptanou, ale v tom se mi povedlo za přijatelnou cenu sehnat firmu, co mi to postaví a může dokonce začít hned.

Do 3 dnů od plácnutí přijel geodet a zaměřil budoucí rozměry domu. Odpoledne přijel bagrista, který vykopal základy s pomocí chlapů a ti celou dobu přeměřovali s nivelákem hloubku základů a i šířku základů.

Další den chlapi vyčistili základovou spáru, položili zemnící pásek. Nakonec připravili prostupy pro kolektor TČ a prostupy pro vodu.

A další den už přijela pumpa a pásy se vylily. Nakonec do pásů napíchali roxory.

Po dvou dnech přijel znovu geodet, který na pásech zaměřil přesně rohy domu. Vyskládali ZB ve 3 řadách o šířce 30 cm, které provázali roxory. Následně připravili prostupy pro kanalizaci a ještě protáhli prostupy pro elektro, které jsou vyvedeny pro ZB. ZB se opět vylilo pumpou.

Poté připravili kanalizaci, kterou zasypali prachem z lomu. A následně už zavezli kousek nižší části zbytky hlíny, kterou udusali žábou. Následovalo navezení stěrku, který se hutnil. Nakonec se položili kari sítě 100x100x6 a provedlo šalování desky z OSB desek. Tentokrát se beton pustil přímo z mixu a beton lopatami roztahali po desce.

Večer jsem desku jel zalít a málem jsem dostal infarkt. Na desce se objevily malé prasklinky. Potom co mě dozor řekl, že jestli nejsou vidět kari sítě, tak je to ok, jsem byl v klidu 😀

Skrývka ornice

Při shánění firmy jsem chtěl už nějak začít a objednal tedy bagr, který skrývku ornice provede. Domluvil jsem se s ním na víkendovou sobotu. Hodinu před domluveným termínem jsem se dostavil na pozemek a vápnem vyznačil, kde skrývku provést. Přibližně jsem si zaměřil od hranic pozemku, kde bude stát dům a přidal z každé strany 2 m. Od silnice k domu jsem stáhl celý pruh, aby tam nebyl takový výjezd do svahu a lépe tam najížděla budoucí technika. Bagrista se trošku zpozdil, ale pak se do toho pustil. Ukázali jsme si kam skrývku umístí. Nakonec z toho byla asi dvakrát tak velká hromada než jsem čekal. Skrývka se prováděla asi 8 hodin a stála mě 5200,-Kč.

Stavba zahradního domku

Uvažoval jsem o koupi plechové garáže. Nedokázal jsem si však představit, mít ji na pozemku i po dostavbě domu a ještě se jí pak muset zbavit. Na obrázku to nevypadalo špatně, ale pořád to byl plech. Nakonec jsem se rozhodl boudu zbouchat svépomocí a to dřevěnou. Přeci to bude stát pár korun, tak tenhle plán úplně nevyšel :D.

Protože jsme prodali byt a stěhovali se do podnájmu, kde byl malý sklep a nebylo tedy kam dát sekačku, křoviňák atd…, tak jsem na stavbu neměl moc času a bez většího přemýšlení se do toho pustil, že to prostě nějak dopadne. První víkend jsem si vykopal díry pro betonáž podpěr. Rozměr jsem vymyslel 3,6×2,1m s tím, že ve výsledku má 4m a z boku je jakoby lavička. Bouda byla plánovaná na podpěrách, aby pod ní vznikl prostor, buď na odložení nějakých věcí, ale hlavně, kam se kočky a pes mohou v létě schovat. To už aktivně v létě využívají :).

Zabetonoval jsem díry a na vrch dal kostku ZB, ať mohu betonovat nad terén kousek (je to v mírném svahu). Do ní umístil U profil s roxorem do betonu pro umístění hranolu. Další víkend jsem smontoval základní konstrukci z hranolů. Vypadalo to už jako domek, ale konstrukce se docela hýbala, tak jsem z toho byl v rozpacích, jestli to není špatné. Soused říkal, že to asi nebude ono, ale kolega v práci mě následující den usvědčil v tom, že se to zpevní, až se to obloží.

Následující víkend jsem už pokládal z OSB (22mm) desek střechu. Udělal jsem přesahy cca 20 cm z každé strany. Trošku se to zpevnilo, ale stále se to malinko hýbalo. Na vrch jsem položil jen seperační asfalatový pás, na který jsem plánoval dát normální. V popisu psali, jak vydrží po nějakou dobu i jako hlavní izolační vrstva, ale po 14 dnech to bylo komplet roztrhaný od větru.

Celou dobu stavby jsem rozmýšlel, čím obložit stěny….. OSB desky, palubky nebo něco jiného? OSB desky měly výhodu v ceně, ale doporučovaný postup, dát na to následně polystyren a fasádu, bylo pro mě něco komplikovaného a tak přírodní dřevo z palubek získalo plus i za vyšší cenu. Nakoupil jsem tedy palubky. Neměl jsem však vozík a tak jsem to musel narvat do Fabia combi. 52 ks palubek 19mm, o délce 4m, jsem dle doporučení prodejce položil na palubovku a kousek mi koukal ven z kufru, docela hardcore. Během cesty, těch 15 km jsem se docela bál, protože v zatáčkách se to chtělo na mě překlopit :).

Palubky šly vrutama docela rychle montovat, jen občas do sebe zámky nechtěly zapadnout. Na těch 4m už se trošku kroutily. Koupil jsem i mafl z Lídlu a ani s řezy nebyly problémy, šlo to fakt super. Po namontování palubek, už byl domek pevný, že se ani nehnul, hurá.
Dveře do domku. Prvně jsem počítal, že si je vyrobím sám, ale nebyl jsem si jistej, jak to půjde a aby dobře seděly. Rozhodl jsem se tedy pro plastové dveře v ceně 3000,- Kč z Hornbachu. Myslím, že kdybych to dělal sám, tak po ceně pantů a dalších drobností, bych se dostal něco málo na nižší cenu, ale s nejistým výsledkem. Problém byl, že původní otvor byl užší a dveře jsem nakonec musel umístit jinam, kde prostor pro dveře vyšel akorát.

Do podlahy jsem se pustil až po přestěhování. Zatím jsem dal na zem palety. Na tom už jsem měl sekačku a další věci. Takže vše vyndat z boudy, udělat rošt z latí a na to položit OSB desky(18mm).  Za den to bylo hotové, ale jak jsem věci naskládal zpět, zjistil jsem, že na jedné straně, kde jsem použil slabší latě se podlaha prohýbá a hlavně opření roštu o hranol, který drží dveře, způsoboval při zatížení podlahy nemožnost zavřít dveře. Musel jsem tedy podlahu rozebrat a při změně orientace latí, jsem tam dal rovnou silnější latě. To velmi pomohlo a podlaha byla pevná.

Ještě mi zbývalo vytvořit regál. Udělal jsem ho také z latí a OSB desek. OSB desky byly už slabý jen 12mm, latě 4x5cm. Vytvořil jsem tedy konstrukce z latí a na to položil OSB desky. Pořád mě dřevo překvapovalo, protože v průběhu konstrukce to vypadalo, že se to rozpadne, ale nakonec to zůstalo pevné. Ani větší zatížení tomu nedělalo problém. Otestováno ležením na policích s dcerkou :).

Pro konečnou fázi jsem ošetřil boudu ještě nátěrem. Nakonec jsem na střechu položil samolepící asfaltové pásy, které jsou určené pro jednovrstvé použití. Spoje jsem přelepil asfaltovým lepidlem a přesahy přibil.

Do budoucna ještě plánuji udělat okap a elektrorozvody.

Zapojení elektroměrového pilíře

Během března už jsme očekávali, že v dubnu bude stavební ohláška, tak bylo zapotřebí mít připravenou elektro přípojku. Město bohužel připravilo jen prázdné pilíře pro elektroměry. Pilíř je zděný od výrobce Mach, což bohužel znamenalo, že má své specifické rozměry. I když jsem prohledal desítky elektroměrových rozvaděčů, žádný tam moc nepasoval. A sousedi všichni snad měli taky přímo doporučovaný rozvaděč, tak nezbylo nic jiného a připlatit si 1500,- Kč přirážku přímo výrobci, který si je nechává vyrobit na míru.

Nakoupil jsem tedy materiál: elektroměrový rozvaděč, stavební rozvaděč s proudovým chráničem, k tomu kabel 4×10 CYKY a husí krk. Zapojení bylo jednoduché, propojit dle barev z pojistkové skříně do elektroměrové skříně a nakonec ke stavebnímu rozvaděči, který jsem přilepil lepidlem k pilíři zezadu. Na radu revizáka jsem kabel schoval do husího krku a měl ho schovaný co největší část. Prý někdy vadí ČEZu distribuci, když husí krk nesahá až pod elektroměrovou desku. Následně jsem zavolal revizáka, který provedl revizi a zaslal mi ji mailem. Při revizi zjistil, že ve stavebním rozvaděči je vadný proudový chránič, ten jsem po domluvě s prodejcem zaslal zpět a obratem obdržel nový.

S revizí jsem zašel do České spořitelny a požádal o připojení. Během cca. 10 dnů mi ČEZ distribuce zapojil elektroměr a vložil pojistky do elektroměrové skříně a my mohli využívat konečně elektronářadí.

 

Z čeho stavět, rekuperace, pasiv

Od koupě pozemku jsme přemýšleli z čeho a jak stavět. V různých fázích se různě názory měnily.

První myšlenky byly komplet stavba svépomocí přes cíl, že dům bude na klíč až k dnešnímu dni, kdy stavba bude dodavatelsky, kde něco já, něco firmy.

Z materiálů jsem prvně preferoval VPC, pak jsem se od toho nechal odradit. Pak velmi vážně jsem přemýšlel nad ekopanely (panely ze stlačené slámy). Pak přemýšlel i hodně o marketingem propagovaném Heluz 2in1,  přeci jen 50cm pálených cihel už se zateplením uvnitř vypadalo dobře, ale zase hodně článků o tepelných mostech, vypadávání kuliček při elektroinstalacích. Pak jsem i přemýšlel nad systémem liapor dům jedním tahem, kde se přivezou hotové části vylité z liaporbetonu a jen se na pozemku pospojují, ale tam byla nevýhoda, že vyrábí jen pár typovek. Až jsem se nakonec vrátil k VPC, i když při hledání projektanta jsem ještě hodně přemýšlel nad systémem Max-plus aku. V dnešní době plné marketingu je opravdu náročné vybrat správný materiál, každý je kritizován, ale i chválen do nebes. Nakonec VPC systém se mi líbí svojí akumulací, svojí pevností. Jako mínus vidím haldu polystyrenu.

I cesta k tomu, že to bude pasiv nebyla rozhodnutá hned. Prvně jsem nad pasivem hodně přemýšlel, ale několik lidí mi to rozmlouvalo, protože s tím je spojeno hodně byrokracie. A že se to nevyplatí, že všichni jak budou vědět, že to je pasiv tak mi budou dávat vyšší ceny. Tak jsem to zatím neřešil a počítal s tím, že to bude nízkoenergetický dům, ale s rekuperací. Výměna vzduchu je pro mě důležitá hlavně bez toho, abych se v zimě těžce rozhodoval jestli bude žena mrznout nebo budeme mít vydýchaný vzduch.

Nakonec jsem našel dost informací, že kvůli tomu, že rekuperaci budu mít tak jako tak, bude pasiv ta správná cesta a doufám, že žádné speciální přirážky za standardní části domu platit nebudu. 

Stavba plotu

Cesta od myšlenky mít plot k jeho realizaci byla opravdu dlouhá. Hned s koupí pozemku jsme už zvažovali, že postavíme plot a budeme mít zatím na pozemku zahrádku. Plán byl přes zimu vyřídit povolení a na jaře 2016 začít se stavbou. Nakonec jsme se k tomu nedostali a povolení vyřídili až na podzim. Ale ani s povolením jsme nezačali stavět. Chalupa stále neprodaná, tak jsme jezdili i tam a do stavby se mi nechtělo. Na jaře 2017 už jsme opravdu uvažovali, že začneme, ale tím jak se chalupa neprodávala, jsme začali uvažovat, jestli si chalupu nenecháme a stavět nebudeme. Už jsme stáhli i inzeráty a najednou se ozvalo dokonce více zajemců, kteří měli opravdový zájem a chalupu prodali. Tak už nestálo nic v cestě začít. Popravdě počkat byla výhoda, z jedné strany soused plot postavil a mě už čekalo postavit jen cca. 100 m plotu do Lka. Předek jsem zatím nestavěl, když bude potřeba průjezd stavební techniky.

Prvně jsem zkusil to nacenit od firmy, cena byla cca. 40000,- Kč. To bylo pro mě nepřijatelné. Tak jsem zůstal u původní myšlenky, postavit plot sám. Jen na vyvrtání děr jsem pozval malý bagřík, 30 děr za 700,- Kč. Já jen běhal s lopatou a odhazoval hlínu od vrtáku, aby nespadla zpět do díry. Pár děr jsem musel, ale stejně dovrtat ručním vrtákem, občas se zasekl bagr o kámen a prostě se nehnul, a když to zkusil hned vedle a taky nic, tak nešlo nic dělat a měl jsem práci já. Pak 3 díry jsem vrtal komplet já, kde jsem nechtěl riskovat, že narazím na potrubí vody nebo metaliku CETINu. I když jsem to měl zaměřený, tak jsem tomu nevěřil, mě to vyměřili pomalu o metr jinde než sousedovi. Jistota je jistota než pak platit za poškození.
Další úkol byl přes eshop objednat sloupky, vzpěry, pletivo, napínáky, napínací drát. Nechat dovést písek. Nakoupit cement v unihobby. Po naskladnění jsem se do toho pustil. Míchačku jsem neměl, tak jsem beton míchal v kolečku hráběmi, to bylo docela utrpení. První den jsem udělal 10 sloupků a druhý den se nemohl hýbat, záda hrozně bolela :). I když každým mícháním se mi dařilo už chytit hned konzistenci jakou jsem chtěl, i vyrovnáním sloupku jsem trávil méně času, ještě že jsem si koupil vodováhu na sloupky,  ní to šlo o dost jednodušeji. Po zabetonování všech sloupků a vzpěr. Jsem se dostal k natahování pletiva. Prvně natáhnout napínací drát a pak natáhnout pletivo. Nečekal jsem, že jen rozmotat pletivo bude takový problém. Než jsem ho začal rozmotávat tak jsem z něj vystříhal provázek, který v něm byl promotaný a pak začal rozmotávat, všude se to začalo zachytávat a vyvlíkávat jednotlivý dráty a byl jsem z toho fakt zoufalý, jsem to rozmotával několik desítek minut a hlavně pak bylo potřeba vyvázat jednotlivé dráty zpět. Podruhé jsem přišel na to, že ten provázek je tam kvůli tomu, aby se to hezky rozmotávalo. Stačilo tahat za provázky a pletivo se rozmotávalo samo, jen kontrolovat aby se háčky nezachytili.
Ani háčkovat pletivo na vyvazovací drát není úplně zábavná činnost. Nakonec jsem se ještě rozhodnul přidat branku do zadní části pozemku, aby to do lesa bylo z pozemku opravdu jen přes silnici.
Nakonec jsem to zvládl postavit sám a plot po zimě drží. A to mi tchán vyprávěl jak jsem blázen, že to nemůžu sám postavit, že to musí dělat zedník a ještě když jsem mu řekl, že budu dělat beton v kolečku, popadal se za hlavu a nemohl ani mluvit :D.

 

Celkové náklady za plot:
Pletivo, sloupky, vzpěry, drát11600
Branka2700
cement 500
písek 4 tuny1200
bagřík – vyvrtání děr700

Cesta k rozhodnutí stavět

Když jsem byl malej kluk a bydlel jsem v malém městě, kde téměř nic nebylo, toužil jsem po tom, že až budu dospělý, budu bydlet v nějakém velkoměstě. Ale jak šel čas, moje hodnoty se začaly měnit. Po studiu na škole v Pardubicích, jsem si koupil byt v blízkém městečku těsně u lesa. Ale nebylo to ono, tak jsem si časem pořídil chalupu. Měl jsem zahrádku, kde jsem si mohl něco vypěstovat, ale jen o víkendu, v týdnu rostl plevel a nějaké rostliny bez zálivky akorát zhořkly. A také převážení věcí sem a tam byla ztráta času a otrava.

Poté jsme došli k rozhodnutí, že si koupíme pozemek, kde postavíme náš dům. Nároky na pozemek byly dojezdová vzdálenost do Pardubic, pozemek cca 2000 m2. První pozemek, který se nám líbil byl blízko místa, kde aktuálně bydlíme, velký za přijatelnou cenu a byl i relativně blízko Hradce Králové. Než jsme se však rozhoupali, byl pozemek prodaný. Zpětně nás to nemrzí, pozemek sousedil s polem, postřiky a pyl z řepky by nám radost nedělali. Druhý pozemek, na který jsme se jeli podívat, byl pro nás ten vhodný. Pozemek je na kraji CHKO Železné hory a  je o rozměrech 1782m2. Elektřina, voda, kanalizace a plyn jsou na hranici pozemku, jen CETIN tu chybí. Ten mi vede na kraji pozemku, ale je to jen propoj mezi městy a mně k tomu nedovolí se připojit. V tu dobu tu stál jen jeden dům, tak výhled do dáli byla nádhera (no dnes už je tu zastavěno a ten výhled už není). Dvě řady domů, kde dříve byla louka. My máme pozemek blíže k lesu, takže jen přejdu silnici za svým pozemkem a jsem v lese. V lese se dá naběhat/najezdit několik km bez toho, abych vjel na nějakou silnici, což je úplně super. Žádné pole v blízkosti, jen louka za řadou domů. Školka a škola do páté třídy ve vesnici.
Neváhali jsme tedy a pozemek zarezervovali, vyřídili hypotéku a v září 2015 byl pozemek náš. Další úkol byl prodat chalupu, abychom měli chechtáky na stavbu.